POLICE NAD METUJÍ - HLAVŇOV - HVĚZDA - KOVÁŘOVA ROKLE - POLICE NAD METUJÍ

Krátký okružní výlet. Čeká vás mírné stoupání přes Klůček, později musíte překonat prudší stoupání z Hlavňova na Hvězdu (celkem asi 250 m). Krátce půjdete po hřebenu Broumovských stěn s několika možnostmi výhledu na Broumovskou kotlinu a Javoří hory, sestoupíte divokou Kovářovou roklí s vysokými pískovcovými stěnami a přes tradiční poutní místo u Suchého Dolu dojdete zpět do Police nad Metují.

Popis trasy

Police nad Metují, Masarykovo náměstí - vyjdeme po červené značce, která nás povede úzkým průchodem v severovýchodní části náměstí do Hvězdecké ulice. Po sto metrech mineme budovu staré školy a kolem hřbitovní zdi stoupáme mírně vzhůru na okraj města. U posledních domů (0,6 km) skončí asfaltová cesta a my pokračujeme cestou mezi poli mírně vzhůru na křižovatku polních cest (1,2 km). Sto padesát metrů vlevo vidíme mezi třemi smrky pískovcový sloup zvaný Cikánka a za ním zalesněný vrchol Klůčku (614 m n.m.). Pokračujeme po cestě, překřížíme asfaltovou silnici (2 km) a lesem sejdeme prudce dolů na silnici v Hlavňově (2,6 km). Jdeme po ní doleva a vzápětí zabočíme doprava k rozcestníku turistických cest.

Červená značka pokračuje do Kovářovy rokle. My jdeme po modré značce, která zde začíná, doleva vzhůru po silnici. Mineme bohatě zdobené sousoší Ukřižování a vystoupáme po silnici až na parkoviště na jejím konci (4,3 km). Modrá značka nás po dvou stech metrech dovede na rozcestí turistických cest před kaplí Panny Marie Sněžné na Hvězdě (4,5 km). Pokračujeme doprava po červené značce, po půl kilometru nás stezka provede prvním malým skalním labyrintem, v jehož středu nepřehlédněte krátkou odbočku doprava k vyhlídce do Kovářovy rokle zvané Skalní divadlo. Po dalších sto padesáti metrech dorazíme na křižovatku turistických cest Nad Kovářovou roklí (5,2 km).

Pokračujeme rovně po červené značce, odbočíme doprava strmě dolů také po červené značce a sejdeme přes kovárnu ( 5,4 km) a odbočkou do Mariánské jeskyně až na křižovatku se žlutou značkou (6,4 km). Po červené značce pokračujeme okolo osady Večernice s monumentálními totemy (6,6 km), projdeme mezi chatkami a kolem pamětní desky Jiří Vostrého - Žitavce dojdeme až na hráz Hlavňovského rybníka (7,2 km).

Jdeme stále po žluté značce na silnici, zahneme doleva a vzápětí doprava přes louku do lesa (7,7 km), kterým dojdeme k Čertově skále (8,3 km). Žlutá značka nás dále dovede k dřevěné kapličce (8,7 km) a po schodech sejdeme k pramenu, kde je začátek křížové cesty. Pokračujeme lesem, později okolo zahrad na křižovatku turistických cest Ochoz (9,5 km), kde žlutá značka končí a my jdeme po zelené značce dále mezi ploty zahrad ke koupališti (9,9 km). Značka nás mezi domy a podél náhonu dovede k Toskánskému sloupu v zahradě domu č. 196 a později vlevo kolem Krčmy na náměstí v Polici nad Metují (11 km).

Zajímavá místa na trase

Hlavňov - sousoší Ukřižování se sochami světců pochází z roku 1860.

Silnice z Hlavňova na Hvězdu byla vybudována v roce 1959.

Kovářova rokle - po obou stranách rokle můžete vidět věže s vrcholovými krabičkami a slaňovacími i jistícími kruhy ve stěnách. Věž s názvem Větrná (stojí vlevo od cesty v horní části rokle) byla s největší pravděpodobností zdolána jako první v celých Broumovských stěnách. 28. července 1935 na ní vystoupil František Linhart s druhy.

Kovárna - jeskyně, ke které se váže lidová pověst:
Během sedmileté války se v roklinách Stěn usadila loupežnická banda. Loupežníci, vlastně zběhové z válčícího vojska, přepadali obchodníky jedoucí na trh nebo kladskou cestou za hranice. Jejich ozbrojené tlupy zajížděly loupit až do Slezska, kde pálily a drancovaly. Jeden z hvězdeckých lupičů byl kovářem a zařídil si v skryté jeskyni kovárnu, kde koval zbraně pro své druhy. Ti se s ním na oplátku dělili o uloupenou kořist. Kovář prý nahromadil veliké jmění a své poklady měl uschovány kdesi na dně hluboké skalní rokliny. Dlouho se nedařilo loupežníky polapit, ale nakonec byli přece jen zajati a s nimi i kovář. Všichni byli odsouzeni k smrti, kovář však žádal o milost a sliboval, že postaví silnici z Police až do Broumova a po celé její délce vysází dukát vedle dukátu. Vzali jej na mučidla, aby prozradil, kam poklad ukryl. Nic však neřekl. Byl popraven a své tajemství si vzal do hrobu. Jeho poklad odpočívá na dně kterési rokle.

Mariánská jeskyně - v jeskyni je vytesán reliéf Panny Marie od vratislavského sochaře O. Rachnera z roku 1886.

Hlavňov - pomník Jiřího Vostrého - Žitavce:
Jiří Vostrý - Žitavec ( 1710 - 1760 ). Opat Otmar Zinke vyhlásil roku 1726 patent, jímž hrozil přísnými tresty všem, kdo by neodevzdali zakázané knihy do rukou duchovenstva. Jiří Vostrý odešel v té době s několika dalšími evangelíky z okolí do emigrace do Žitavy. Odtamtud v následujících letech pašoval do Čech knihy. Při jedné takové cestě byl nedaleko Litomyšle chycen, po mučení se přiznal ke své totožnosti a byl odsouzen k vězení na Špilberku. Odtamtud si ho však vyžádal opat Zinke, neboť Vostrý byl jeho poddaným a zručným kameníkem. Pracoval potom s okovy na nohou na přestavbě broumovského kláštera. Podařilo se mu však uprchnout. Ze Žitavy přesídlil k Berlínu do Rixdorfu, kde se mu celkem slušně vedlo. Bylo mu téměř šedesát let, když se rozhodl vydat znovu do Čech. Nešťastnou náhodou padl v Kladsku do rukou rakouských husarů, kteří ho měli za vyzvědače. Byl převezen do Prahy, mučen a dne 27. března 1760 následkům mučení podlehl.

Čertova skála - osamocená štíhlá věžička na kraji lesa nad Suchým Dolem.

Kaple v lese u Suchého Dolu byla postavena roku 1895. Pramen dole pod schodištěm má prý zázračné účinky.

Suchodolská zjevení.
10.srpna 1892 spatřila čtrnáctiletá Kristina Ringlová v lese u Suchého Dolu zjevení vysoké ženské postavy v černém šatě, sahajícím až na zem. Neznámá ji třikrát pozdravila:"Pozdrav Pán Bůh". Po čtrnácti dnech se vše opakovalo.

Zpráva o suchodolském zjevení se brzy rozšířila po dalekém okolí. Začaly sem přicházet davy, aby byly přítomny,až se Kristině opět zjeví Panna Marie. Ve výroční den prvního zjevení sešly se znovu celé zástupy. Kristinu však zatkli četníci a okresní hejtman nařídil, aby se lidé rozešli. Ti však místo toho začali hejtmana kamenovat. Nastalo vyšetřování. Společně se světskou mocí zkoumala případ samozřejmě i hradecká konzistoř. Suchodolské zjevení jí bylo prohlášeno za blud. Nebylo to však nic platné. V místech, kde se vše odehrálo, vznikla křížová cesta, později i kaple a do Police stále přicházelo velké množství lidí.

Kristina Ringlová měla během dvou let svá vidění celkem třiadvacetkrát, poslední 8. ledna 1895. Šestému bylo přítomno 7 000 osob, desátému a jedenáctému v lednu 1893 vždy 10 000 osob. Kristinin další život nebyl lehký. Byla žalářována, onemocněla tuberkulózou. Dožila se přesto požehnaného věku a zemřela v Hořicích 1957.

AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 30.08.2004 v 10:34 hodin